22. 9. 2026 / 07:05
Markéta Kaniová
V minulém vydání zpravodaje jsme se věnovali projektům, které se připravují a realizují na všech pracovištích ZŠ Jeseník. Nyní se podrobněji podíváme na obnovu povodní poškozené budovy v ulici Nábřežní. Během letních prázdnin byla dokončena projektová dokumentace včetně návrhu interiérů a fasád. Vizualizace ukazují zamýšlenou podobu prostor, projekt ale zahrnuje podstatně širší soubor stavebních, technických a provozních řešení.
Povodeň v září 2024 zasáhla celé přízemí budovy na Nábřežní a způsobila rozsáhlé škody. Příprava obnovy od té doby postupovala v několika navazujících etapách. Po likvidaci následků povodně a zajištění náhradních prostor následovala administrace dotace, sanační a demoliční práce, které proběhly během letních prázdnin 2025, a poté zpracování studie a projektové dokumentace. Nyní se čeká na vydání stavebního povolení a současně se připravuje výběr zhotovitele.
„Obnova se však netýká jen přízemí školy, jsou řešena úsporná energetická opatření, nová přípojná místa a projekt obsahuje opravu trafostanice i vícestupňovou ochranu objektu proti povodni. Zároveň nejde jen o několik učeben. Nová podoba zahrnuje vstupní halu a šatny, atria, relaxační a aktivní zóny, školní a učitelský klub, jídelnu, kanceláře i odborné učebny, například jazykovou učebnu, hudebnu, dílny nebo zázemí pro environmentální vzdělávání. Počítá také s prostory pro vedení školy, školní poradenské pracoviště, administrativu a technickou správu,“ popisuje Jiří Uher, vedoucí Odboru investic a majetku.
Hotová projektová dokumentace neurčuje pouze vzhled budoucích prostor. Řeší stavební konstrukce, nové uspořádání místností, vytápění, vzduchotechniku, silno a slabo proud a další technické rozvody i jejich vzájemné návaznosti. Součástí je také přesné vymezení rozsahu prací a použitých materiálů, které jsou podkladem pro výběr zhotovitele a následnou realizaci stavby. S technickým řešením úzce souvisí i návrh vybavení jednotlivých místností. Nestačí například určit, kam přijde pracovní stůl. Jeho umístění musí odpovídat vedení elektřiny, zásuvkám, osvětlení a dalším instalacím. Jednotlivé části projektu se proto musí vzájemně sladit tak, aby výsledný prostor skutečně fungoval při každodenním provozu školy.
„Dobře je to vidět například na dílnách. Projekt počítá s místem pro 3D tiskárny a gravírovací zařízení, nabíjením tabletů, úložnými prostory, velkými umyvadly nebo dílenskými vozíky. Pracovní stoly mají vlastní svěráky a elektrické zásuvky. Nejde tedy jen o výběr vybavení, ale také o jeho bezpečné a funkční zapojení do celé místnosti,“ poukazuje vedoucí odboru investic a majetku.
Ve školním klubu se počítá s kaskádovým sezením, úložnými prostory na knihy a hry, mobilní tabulí, modulárním nábytkem nebo akustickými závěsy, které umožní prostor podle potřeby rozdělit. Hudebna má mít mobilní vybavení, pódium a akustické prvky. Ve cvičných kuchyňkách jsou zase navrženy pracovní ostrůvky s indukčními deskami a jídelní zóna s místem pro pěstování bylinek. Podobně detailně jsou řešeny i další místnosti.
Návrh vychází z toho, k čemu budou jednotlivé prostory sloužit a jak se v nich budou žáci i zaměstnanci školy každodenně pohybovat a pracovat. Interiér jako celek staví na přehlednosti, otevřenosti a praktičnosti. Společné prostory mají sloužit nejen k přesunům mezi hodinami, ale také k setkávání, spolupráci nebo odpočinku. Odborné učebny, kabinety a kanceláře jsou naopak navrženy podle konkrétních činností, které v nich budou probíhat. V barevném řešení převládají neutrální šedé a béžové odstíny doplněné například dekorem dubového dřeva. Cílem je střídmé a nadčasové prostředí vhodné pro dlouhodobé používání.
Součástí projektu je vedle interiérů také nová podoba fasád budovy.
Vizualizace ukazují budoucí podobu
Vizualizace představují zamýšlené uspořádání, materiály, barevnost a celkový charakter obnovených prostor. Nelze je však chápat jako přesnou podobu každého detailu budoucí stavby. Při samotné realizaci, která by měla začít v prvním čtvrtletí příštího roku, se mohou ještě zpřesňovat některé technické a výrobní detaily, například konkrétní provedení jednotlivých prvků, jejich rozměry, napojení nebo způsob osazení.
„Od povodní si všichni přejeme mít obnovu města co nejdříve za sebou. U školy to platí dvojnásob, protože každé omezení se dotýká žáků, jejich výuky i učitelů. Ve veřejné správě jsou ale procesy, které mají nutné kroky a nelze je jednoduše obejít ani urychlit. Důležité je, že přes složitosti obnova pokračuje a další kroky na sebe navazují. Věřím, že až se žáci a všichni zaměstnanci do obnovených prostor vrátí, bude to stát za tu náročnost opravy,“ říká starostka Zdeňka Blišťanová.