01. 10. 2026 / 07:32
Markéta Kaniová, Michaela Kuběnová
Mateřskou školu Jeseník na Jiráskově ulici letos navštěvuje 55 dětí ve třech třídách. Také sem tentokrát nahlížíme v našem seriálu o městských mateřských školách. Celým školním rokem děti provází program „Kam nás cesty zavedou“, který je vede k objevování světa kolem sebe, přírody i vlastních schopností – hlavně prostřednictvím toho, co samy zažijí, vyzkoušejí a objeví.
Jednou z nejdůležitějších „učeben“ je proto zdejší zahrada a okolní příroda, kde je dost prostoru pro zvídavost, otázky i malé objevy. Nová cesta letos začíná také pro samotnou školku, kterou vede nová ředitelka. Co chce společně s týmem dál rozvíjet, jaké zážitky děti během roku čekají a proč v MŠ Jiráskova nemusí mít každá otázka hned hotovou odpověď, přibližuje její ředitelka Michaela Kuběnová.
Je letošní školní rok něčím výjimečný? Máte nějaké hlavní téma, projekt nebo novinku, na kterou se chcete zaměřit?
Letošním školním rokem nás provází náš školní vzdělávací program „Kam nás cesty zavedou“. A právě slovo cesta podle nás krásně vystihuje předškolní období – děti na ní objevují svět kolem sebe, přírodu, druhé lidi, ale také samy sebe.
V letošním roce dále prohlubujeme propojení dětí s přírodou. Nechceme, aby ji poznávaly jen z obrázků a knížek. Chceme, aby ji mohly skutečně zažít – sáhnout si na ni, pozorovat ji, zkoumat, experimentovat, klást otázky a hledat vlastní odpovědi. Jednou z našich nejdůležitějších „učeben“ je proto školní zahrada a okolní příroda.
Jednotlivá témata se přirozeně proměňují spolu s ročními obdobími – od prvních společných cest do „školky“ přes podzimní přírodu a zimní zklidnění až po jarní probouzení a letní objevování. Nejde nám přitom jen o to, co se děti dozvědí, ale především co samy objeví a prožijí.
Co během roku děti čeká – jaké zajímavé akce, výlety, projekty nebo tradiční události připravujete?
Akcí nás čeká celá řada a snažíme se, aby nebyly jen zpestřením programu, ale přirozeně navazovaly také na to, co právě s dětmi objevujeme.
Hned 1. října vyrazila celá naše mateřská škola na výlet do Velkých Losin, kde děti čekala prohlídka zvířat, exotičtí motýli, malování na kamínky a hlavně společný den v krásném přírodním prostředí.
A už 2. října jsme předali naše výtvory do soutěže v rámci Dýňové slavnosti. Každá třída společně vytvořila „Dýňový domeček pro naše hmyzí kamarády“. I obyčejná dýně se tak může stát příležitostí k tvoření, spolupráci i povídání o tom, kdo všechno s námi naši zahradu obývá. Je to malý příklad toho, jak chceme náš program „Kam nás cesty zavedou“ naplňovat v praxi.
Na podzim plánujeme také výlet do Zlatorudných mlýnů a začátkem listopadu naše tradiční Uspávání broučků. Děti se během roku vydají i na další menší výpravy do okolí – do knihovny, lázní nebo na Křížový vrch. Chceme, aby poznávaly své město a jeho okolí přirozeně, vlastní zkušeností a společnými zážitky.
Myslíme také na naše předškoláky. Pro rodiče připravujeme besedu o školní zralosti a děti čeká návštěva základní školy, aby pro ně jejich další velká životní cesta nebyla úplnou neznámou.
Adventní čas pak přinese oblíbené vánoční akce a společné besídky jednotlivých tříd, které každoročně dotvářejí kouzelnou atmosféru tohoto období a dávají nám příležitost prožít příjemné chvíle společně s dětmi a jejich rodinami.
Program budeme během roku doplňovat také o divadelní a filmová představení a další kulturní či vzdělávací zážitky.
Některé cesty máme naplánované dopředu, jiné vzniknou podle toho, co děti právě zaujme nebo co nám nabídne okolní příroda. A možná právě v tom nejlépe ožívá název našeho programu – sami jsme zvědaví, kam nás naše společné cesty letos zavedou.
Je něco nového přímo ve školce – například v prostředí, vybavení, zahradě nebo způsobu práce s dětmi?
Jedna letošní novinka chodí každé ráno do „školky“ po vlastních nohách – nová paní ředitelka :-). Pro mě osobně je tedy tento školní rok také začátkem nové cesty. Přicházím ale do mateřské školy, která má pevné základy, zkušený tým, krásnou zahradu a svou vlastní atmosféru. Nechci proto měnit věci jen proto, aby byly jiné. Ráda bych společně s kolegyněmi rozvíjela to, co funguje, a postupně přidávala nové podněty.
Jedním z nich je větší důraz na badatelské a konstruktivistické učení. Zní to možná trochu odborně, ale v dětském světě je to vlastně velmi přirozené. Místo toho, abychom dítěti hned řekli: „Takhle to je,“ mu dáme prostor, aby se nejprve zamyslelo: „Jak myslíš, že by to mohlo být? Jak bychom to mohli zjistit?“
Děti pozorují, zkoušejí, porovnávají, tvoří, někdy se spletou a zkusí to znovu. Učitelka přitom není jen tím, kdo předává hotové informace, ale především průvodcem dětského objevování. Chceme, aby si děti postupně zvykaly přemýšlet, ptát se a nebály se hledat vlastní řešení. Právě takové učení chceme stále více přenášet i ven – do naší zahrady a přírody.
Na co jste ve své školce nejvíce pyšní nebo co považujete za její největší přednost?
Možná bych tentokrát nechala odpovědět samotné rodiče. Na třídních schůzkách jsme se jich v dotazníku zeptali: „Co se Vám jako první vybaví, když se řekne MŠ Jiráskova?“
V odpovědích se opakovala slova jako radost ze hry, rozvoj, rodinné a domácké prostředí, klid, příjemná atmosféra, kolektiv, milý personál, přirozené a kvalitní učitelky, ale také naše báječná zahrada, venkovní hřiště a dopravní hřiště.
A myslím, že právě to je naše největší přednost. Ne jedna konkrétní pomůcka, projekt nebo metoda, ale lidé, vztahy a prostředí, ve kterém se děti mohou cítit dobře a bezpečně.
Máme krásnou zahradu a chceme ji dál rozvíjet. Máme zkušený tým a chceme se společně posouvat. A především máme děti, které nám každý den připomínají, že svět se dá objevovat s obrovskou zvědavostí a radostí.
Pokud se rodičům při slovech „MŠ Jiráskova“ vybaví radost, příjemné prostředí, přirozené a kvalitní paní učitelky a báječná zahrada, je to pro nás asi ta nejhezčí zpětná vazba – a zároveň závazek, abychom si tohle všechno dokázali uchovat i na dalších cestách, které jsou před námi.