Popis

Projekt řešil rekonstrukci mostu, který se nachází na místní komunikaci ve městě Jeseník, most překračuje řeku Bělou. Jednou z hlavních závad bylo obnažení a podemílání základů podpěr, most bez izolace, zamáčení a následná koroze celé ocelové konstrukce. Pod chodníkovou částí byly příčníky deformované, některé silně zkorodované. Celkový stav spodní stavby byl velmi špatný, stav nosné konstrukce mostu taktéž. Stavba mostu odpovídala stáří a dobově používaným materiálům, technologií, a kvalitě práce. Ocelová příhradová konstrukce z plávkové oceli byla vyrobena v roce 1901 mostárnou Vítkovického horního a hutního těžařstva ve Vítkovicích. Spodní stavba, kamenné opěry s příslušenstvím, byly dílem firmy Franz Gröger z Jeseníku. Ve spodní mostovce byly původní mostiny firmy Zores.

Tato technická památka je prvním příkladem použití ocelové nýtované mostní konstrukce na Jesenicku. Z výše uvedených důvodů přistoupil správce komunikace, město Jeseník k zadání tohoto projektu. Vzhledem ke stavu mostu a k tomu, že most je technickou památkou, bylo rozhodnuto o odstanění stávajících živičných vrstev a nepůvodní konstrukce chodníku a provedení opravy mostu tak, aby byla co nejvice podobna konstrukčně i vzhledově původnímu stavu po výstavbě.

"Projekt byl spolufinancován v rámci programu Kulturní dědictví a současné umění, z grantu EHP a Norských fondů."

Podrobný popis:

Původně tzv. Ovčí most v Jeseníku, navržený v roce 2000 za technickou památku do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Ocelový nýtovaný příhradový most v Jeseníku, překlenující šikmým směrem řeku Bělou, byl vybudován v letech 1901 až 1902 a stával původně na bývalé říšské silnici na 23,4 km úseku ze Zlatých Hor na Červenou horu, na pozdější státní silnici číslo 44, na níž byl označen číslem 056. Po rekonstrukci a přesměrování uvedené státní silnice v roce 1984 byl vyřazen z evidence mostních objektů na státních silnicích a byl převeden na město Jeseník, jako most na místní komunikaci. V majetku města Jeseník se v současné době nachází pod evidenčním číslem SU-002 a je veden pod názvem „Lávka Husova – Horova“. Nový ocelový most nahradil původní dřevěný most.  O postavení nového mostu požádalo zastupitelstvo tehdejšího Frývaldova, dnešního Jeseníku, Zemskou vládu slezskou v Opavě dne 18.4.1900. Svou žádost odůvodnilo nedostatečným propustným profilem dřevěného vzpěradlového mostu, sloužícího jako jediná spojnice mezi městem Jeseník a průmyslovými sídly v údolí Bělé, a dále jeho nevzhlednosti narušující prostředí města. Projekt nového ocelového mostu, zpracovaný technickým oddělením Zemské vlády slezské v červnu roku 1901, byl detailně dopracován departmentem pro stavbu silnic a mostů při Ministerstvu vnitra ve Vídni. Na základě výnosu Zemské vlády slezské v Opavě ze dne 6.8.1901 byla výroba ocelové mostní konstrukce zadána Vítkovickému a hornímu těžířstvu ve Vítkovicích. Realizaci spodní stavby, opěr a příslušenství, byl pověřen Franz Gröger, místní tesařský a zednický mistr. Jednopolový ocelový most s nýtovanými, příhradovými a přímopásovými nosníky o rozpětí 16,942 m a délce přemostění 15,43 m, na jehož výrobu spotřebovala mostárna ve Vítkovicích 45.406 kg plávkové oceli, 594 kg litiny, 352 kg oceli a 108 kg olova, smontovali montéři téže firmy ve dnech 20.10 až 1.11.1901 v Jeseníku. Vozovka mostu o šířce 5,8 m sestávala ze štěrku uválcovaného na mostinách ZORES. Oboustranné chodníky o šířce 1,5 m sestávaly z dřevěných desek silných 6 cm, uložených na kulatině. Ocelová mostní konstrukce byla zkolaudována dne 11.12.1901 a most byl prohlášen za vhodný pro veřejnou dopravu.

Dokončovací práce pokračovaly až do srpna roku 1902 a spočívaly v osazení žulových postamentů nad mostními křídly. Postamenty vytesané z jednoho kusu byly cca 1,5 m vysoké, v podstavci 73 cm široké s 50 cm širokou konzolou a 30 cm širokým odrazníkem kol. Do postamentů byly osazeny 4 kandelábry, dva s plynovými lampami a dva s mostními nápisovými tabulemi, které dodala vídeňská firma R.PH. Wagner, specializovaná na mostní stavby. Instalaci plynu provedla vídeňská firma G.Rumpel, která dodala zmíněné plynové lampy. Na obou stranách přiléhalo k postamentům kované zábradlí, které zhotovil místní umělecký zámečník Karl Peiker. Závěrečná kolaudace ocelového nýtovaného příhradového mostu se konala dne 11.12.1902. Ovčí most je významnou mostní stavbou z počátku 20. století a současně prvním dokladem uplatnění ocelové příhradové nýtované mostní konstrukce na Jesenicku. Za 90 let své existence přestál dvě katastrofální povodně, roku 1903 a 1997, a dnes slouží jako lávka pro pěší občanům města Jeseník. V červnu letošního roku (2015) byla započata rekonstrukce tohoto mostu. Tato rekonstrukce byla realizována v rámci dotačního projektu pod názvem „Lávka přes řeku Bělou v Jeseníku, ulice Horova, ev.č. SU-002“, v rámci programu Kulturní dědictví a současné umění, z grantu EHP a Norských fondů. Rekonstrukci provedla společnost SART – stavby a rekonstrukce a.s., Šumperk. Cena rekonstrukce dosáhla výše bezmála 5 mil. Kč. Jednalo se o stavební práce, spojující obnovu historického vzhledu mostu a zároveň úpravu funkčního využití lávky pro pěší. Práce zahrnovaly zejména odstranění starého mostního svršku, otrýskání ocelové konstrukce, doplnění zkorodovaných částí při využití původních metod spojování prvků nýtováním, nátěr konstrukce, zpevnění spodní stavby (opěr) injektáží, repase zábradlí atd. Nový středový svršek mostu je zhotoven ze spřažené betonové desky, na nějž navazuje kvůli bezbariérovému přístupu betonová rampa. Chodníky po stranách jsou z odolných dřevěných fošen.